Odcházela jsem navečer z práce s trochu příšernou představou, že budu dnes celý večer sama. Manžel zůstává v práci zrovna dnes asi až do půlnoci. To já už budu mrtvá, tedy zase usnu u telky. Tak jdu s takovými chmurnými myšlenkami, čučím letmo do výloh prodejen a přemýšlím o různých blbostech, třeba o tom, co si myslí moje kundička. Proč je vlastně na světě? Jen čůrá, kaká a žádné potěšeníčko. Kdyby ji někdo třeba pětkrát denně pěkně prohrábl, prstíčkem zajel do dírky, počechral poštěváček a podobně. Úplně cítím to její vzrušení, jako by se tohle zrovna teď dělo a stoupá mi napětí mezi stydkými pysky. Vlastně cítím, jak vlhnu. Možná je to málo, doslova teču.
Honem domů
Skoro jsem se raději dala do běhu, nekoukám vpravo ani vlevo, rovnou ke dveřím domu, do výtahu a do rychle za sebou zabouchnout dveře bytu. Šaty letí do kouta, kalhotky mám fakt dole úplně mokré, šup s nimi do koše na špinavé prádlo, a honem pod sprchu. Vlahá voda mi stéká po ramenou, po břiše i teče mi mezi nohy, a pak po stehnech. Je to strašně příjemné, doslova osvobozující. Bradavky mi vyskočily teplem a vzrušením jako dva korálky, jako bych cítila, že se mi zpevnila a zvedla ňadra. Ale jsem netrpělivá, a tak raději jsem sprchu zavěsila do držáku nad hlavou a uvolnila si ruce. Jemně jsem si s nimi pohladila prsa a bradavky, břicho a vjela mezi nohy. Ne, neudělám se, bylo by to teď velmi snadné a navíc by to bylo až moc rychlé.
Pár myšlenek před postelí
Tak jsem vodu zastavil a lezu z vany. Utřela jsme se a už přemýšlela, jak se udělám. No, že to bude v posteli, jsem vůbec nepochybovala. Čím ale, na to mám výběr z mnoha různých robertků, když jich mám plný šuplík. To se Milan, tedy můj muž, dává často vidět. Skoro si myslím, že se tím vykupuje z toho, že zůstávám mnoho večerů doma sama. Ale já jsem jim zatím přišla na chuť, takže ani netoužím po jiném chlapovi. Zatím jsem stejně nepoznala žádného, který by mi stál za to, abych vůbec někam šla. A tady doma být nevěrná, to nikdy!
Už jsem v poklidu
V poklidu jsem se natáhla na postel, i když není zima, přikryla jsem se. Jen chvilku uklidnění a zahřátí. Tělem se mi rozlévá příjemné teplo, pomalu se mi vrací touha po sexu, jakou jsem měla ve vaně pod sprchou. Tak tedy ruce na prsa, břicho a pomalu s nimi níž a níž. Jsem hladce vyholená, jen si nechávám jako památníček menší trojúhelníček zkrácených chloupků. Trošku si v něm zahrabu, je to příjemné, jak mně chloupky svědí na prstech. A pak už jsem v klínu, prsty se mi setkají na poštěváčku. Doslova se zachvěji vzrušením, tělem mi projede elektrický proud.
Nejdřív prstíky
Pravá ruka stop, levá níž, tak si trochu rozkazuji. Chce to se oprostit od pocitu, že se hladím sama. Nemyslet na prsty, ale na to, jaké jsou pocity na kůžičce kundičky. Prstík zajel do dírky, trochu zakmital, a pak jakoby chtěl její horní okraj přitáhnout blíž k poštěváčku. Tohle si můžu dělat jen sama, nikdo jiný nemůže dospět k bodu, kdy je to opravdu příjemné.
Paráda se zrcadlem
Ale ne, dneska prsty nezvítězí, chce to něco jiného. Deka jde dolu, jen několik polštářů na letišti zůstává. Když se jimi trochu podložím, koukám se na sebe dobře v zrcadle na dveřích šatníku. Takže s nimi pod prdelku, roztáhnout nohy a již se vidím. Ložnice není velká, takže není třeba dalekohled, stačí jen pocit, že jsem tam. Sleduji ruku, která vjíždí mezi nohy a rozhrnuje stydké pysky. Jsem tam růžová, spíš i trochu oranžová. Celá jsem tam dole v jedné růžovoučké barvě. Viděla jsem kundy i do šeda, černa, jsem ráda, že taková nejsem.